Jak zbavit dítěte závislosti na dudlíku?

I když jste možná doufala, že zkusíte svoje miminko vypiplat bez dudlíku, xtá noc beze spánku vás nakonec donutí k tomu, že změníte názor. Dáte děťátku dudlík, ono párkrát potáhne, uklidní se – a bytem se rozhostí ticho. Na tom, že má mimčo dudlík, není nic špatného. Problém ovšem je, pokud se ho batole nechce za žádnou cenu vzdát, a to i ve věku, kdy jeho vrstevníci už dávno dudlík nepotřebují.

Překonat závislost na dudlíku nebývá jednoduché. Malé dítě nechápe, co se po něm chce, ale ví, že šidítka se nechce vzdát. I když se pokusíte nenápadně ho schovat, usilovný pláč vás obvykle přinutí dudlík znovu „nalézt“ a situace se vrací do starých kolejí.

Zachovejte klid, netrpělivost nic neřeší

Nikdy na potomka nekřičte, nerozčilujte se, zachovejte klid. Zrovna tak je drastické uchylovat se k „zaručeným“ pomůckám, jako je snaha dudlík dítěti znechutit třeba tím, že ho potřete citronovou nebo česnekovou šťávou. Dítě si ho možná opravdu zoškliví, ale je otázkou času, kdy najde náhradu v podobě palce.

Kdy je dobré začít s odvykáním?

Jestliže zkoušíte dudlík odejmout, tak ve chvíli, kdy je miminko odpočaté, není hladové ani ospalé. Zkuste jeho pozornost převést jinam. Pokud se nedaří, odložte další pokusy na lepší dobu. Dříve nebo později si capart od dudlíku odvykne.

Když za zlozvykem stojí úzkost

Rodičům je nepříjemné, když jejich potomek nedá bez dudlíku ani ránu, zatímco třeba sousedovic děti jsou menší a s dudlíkem je na ulici nikdy neuvidíte. Zkuste se zamyslet nad tím, jestli za závislostí na dudlíku není nějaký jiný problém. Třeba strach nebo úzkost. Neznamená to, že jste špatní rodiče, vaše dítě může být prostě jen citlivější a úzkostlivější. V takovém případě stojí za to uvažovat o dětském psychologovi. Ten dokáže rozklíčovat, v čem to je, že váš syn či dcera na dudlíku tak lpí, a pokud vás uklidní, že je vše v pořádku, bude to jenom dobře.