Kojení versus umělé mléko, spekulace a skutečnost

V souboji mezi mateřským a umělým mlékem je vítěz jasný. Mateřské mléko je dokonalé a zatím nenahraditelné. Jak si ale v porovnání s ním stojí mléko umělé a jsou na tom děti krmené z láhve skutečně tak špatně? Například nekojené děti mají větší sklon k obezitě.

Ze všech stran se na čerstvé matky valí doporučení, pokyny a příkazy o nutnosti kojení, takže snadno můžete získat dojem, že pokud se vám nedaří nebo nemůžete kojit, nejste dobrá matka, vystavujete své dítě obrovským zdravotním rizikům a vůbec je okrádáte o idylické dětství.

Jak je to ale s mateřským a umělým mlékem ve skutečnosti? Jsou na tom skutečně děti, které jejich matky nekojí o tolik hůře, nebo jim umělé mléko dokonce škodí? Nebo jde povětšinou jen o emotivní argumenty?

Proč kojit

Nikdo zřejmě nepochybuje o tom, že mateřské mléko je pro dítě nejlepší volbou. Podle doporučení The Amecian Academy of Pediatrics (AAP) a WHO by dítě mělo být (v ideálním případě) prvních šest měsíců života pouze kojeno a nejméně dvanáct měsíců kojeno spolu s příkrmy. Mateřské mléko představuje zcela dokonalou a vyváženou výživu přesně "ušitou" na míru aktuálních požadavků dítěte.

Z matčina těla se do mléka dostanou protilátky, které dítě chrání například před ušními infekcemi, průjmy, či infekcemi dýchacích cest. Mateřské mléko prospívá imunitnímu systému a představuje prevenci proti alergiím, astmatu, cukrovce, obezitě, nebo třeba syndromu náhlého úmrtí (SIDS).

Je snadno stravitelné a jeho hlavní složky (laktóza, bílkoviny a tuk) jsou namíchány v dokonalém poměru, který nezatěžuje trávicí systém novorozence. Právě díky snadné stravitelnosti trpí jen naprosté minimum kojených dětí průjmem nebo zácpou. Kromě toho obsahuje všechny vitamíny a minerály, které novorozenec potřebuje.

I když se podle zprávy FDA (Food nad Drug Administration), výrobci umělých mlék snaží napodobit složení mateřského mléka, zatím to není možné, protože některé složky (mateřské mléko jich obsahuje víc než sto) neumíme vyrobit a některé ještě ani nebyly identifikované. Navíc se složení mateřského mléka u každé matky poněkud liší a mění se i v průběhu jednoho kojení.

Přínosy kojení

  • snižuje riziko rozvoje alergií a astmatu
  • chrání před záněty středouší
  • snižuje riziko zánětů dýchacích a močových cest
  • povzbuzuje obranyschopnost organismu
  • snižuje riziko SIDS
  • podporuje vývoj správného skusu
  • chrání před rozvojem vysokého tlaku, cukrovky a obezity
  • chrání proti bakteriální meningitidě
  • snižuje riziko rozvoje ekzému

Výroba pod přísným dohledem

Na druhou stranu, pokud z nějakého důvodu nemůžete nebo nechcete kojit, rozhodně svým dětem nezakládáte na žádné zdravotní ani psychické trauma. Umělá mléka se vyrábějí v přísně sterilních podmínkách a jejich složením se výrobci snaží co nejvíc přiblížit mateřskému mléku. Vzhledem k tomu, že se složení mateřského mléka mění i s postupujícím věkem dítěte, vyrábějí se umělá mléka v několika stupních, aby se co nejvíc přiblížila potřebám dětí v rozdílném věkovém období.

Komu hrozí obezita

Odborníci se navíc stále snaží složení umělé kojenecké výživy zdokonalovat. Například problém dětí živených umělým mlékem mimo jiné spočívá i v tom, že u nich existuje větší pravděpodobnost obezity v dětském i dospělém věku.

Výzkum provedený na univerzitě v Bristolu, jehož výsledky zveřejnil Dailymail, zjistil, že kojené děti regulují příjem kalorií lépe než děti, které dostávají stále stejně kaloricky vydatné umělé mléko z láhve. Vědci z univerzity v Buckinghamu teď ale vyvíjejí umělé mléko, které má mít preventivními účinky právě proti obezitě.

Odborníci vychází ze studií provedených na myších, které zjistily, že určité dávky hormonu leptinu podávané v průběhu dětství, regulují přílišný váhový přírůstek a minimalizují riziko vzniku diabetu typu 2. Informoval o tom magazín Chemistry and Industry.

Které děti jsou chytřejší?

American Journal of Clinical Nutrition shrnul výsledky jedenácti studií zabývajících se tématem kojených dětí a vývojem mozku, případně hodnotou IQ, a konstatoval, že kojené děti mají lépe rozvinutý mozek a v průměru o pět bodů vyšší IQ než děti krmené umělou výživou.

V roce 2002 se však začaly do umělého mléka přidávat dvě důležité složky přítomné v mateřském mléce: kyselina dokosahexaenová (DHA) a kyselina arachidonová (ARA).

Ty mají mimořádný význam pro vývoj mozku a také zraku. Podle studií provedených nezávisle WHO a National Instutes of Child Health and Development (NICHD) dosahují kojené děti a děti krmené mléky obsahujícími DHA a ARA v inteligenčních testech srovnatelných výsledků.

V náhražce je více železa

Mateřské mléko sice obsahuje jen velmi malé množství železa, ale dítě jej dokáže výborně absorbovat a využít. Výrobci musí do umělých výživ přidávat mnohem více železa, než se nachází v mateřském mléce, protože ho organismus dítěte hůře vstřebává, ale rozhodně nehrozí, že by děti krmené z láhve trpěly jeho nedostatkem. Podle zprávy American Academy od Pediatrics umělá mléka dostatečně pokrývají dětskou potřebu železa. 

Zdroj: http://ona.idnes.cz/kojeni-versus-umele-mleko-spekulace-a-skutecnost-f7j-/deti.aspx?c=A100526_091739_deti_bad

Časté otázky a odpovědi (FAQs)

Nenašli jste požadovanou otázku s odpovědí? Napište nám.

Vyplňte, kam máme zaslat odpověď na Váš dotaz.