Jaké výhody přináší kojení Vám a Vašemu dítěti?

Mateřské mléko je pro vaše dítě to nejlepší a to nejen jako základní výživa. Toto mléko obsahuje všechny vitamíny a živiny, které vaše dítě potřebuje v prvních šesti měsících života. Mateřské mléko je nabité látkami pro boj s chorobami, které chrání vaše dítě před onemocněním, což je jeden z důvodů, proč Americká Asociace Pediatrů doporučuje plné kojení po dobu prvních šesti měsíců života (i když jakákoliv snaha o kojení je prospěšná). Vědecké studie dále ukazují, že kojení je prospěšné také pro Vás.

V tomto článku najdete přehled nejdůležitějších výhod, které kojení přináší Vám a Vašemu dítěti.

Četné studie z celého světa ukázaly, že rotavirové infekce, nižší onemocnění dýchacích cest, ušní infekce či meningitidy se u kojených dětí vyskytují méně často a jejich průběhy jsou méně závažné. Plné kojení (tzn. žádná pevná strava, umělé mléko nebo voda) po dobu nejméně šesti měsíců se zdá být tou nejlepší cestou pro ochranu zdraví dítěte.

Existují tzv. laktační poradci, kteří pomáhají čerstvým maminkám naučit kojit své dítě.

Jedna velká studie National Institute of Environmental Health Sciences ukázala, že děti, které jsou kojené, mají o 20% nižší riziko úmrtí ve věku od 28 dnů do 1 roku, než děti, které kojené nejsou. Čím delší je kojení, tím nižší je riziko.

Hlavním faktorem, který působí na imunitu, je látka zvaná sekreční imunoglobulin A (IgA), který je přítomný ve velkém množství v kolostru, tedy prvním mléce, které vaše tělo produkuje po porodu. (Sekreční IgA je přítomna v nižších koncentracích i ve zralém mateřském mléce.) Látka chrání tělo proti napadání bakteriemi tím, že tvoří ochrannou vrstvu na sliznici vašeho dítěte ve střevech, nosu a krku.

Vaše mléko je speciálně navrženo pro Vaše dítě. Vaše tělo reaguje na patogeny (viry a bakterie), které jsou ve vašem těle a tvoří sekreční IgA, která je specifická pro tyto patogeny. Tím vytváří ochranu pro vaše dítě založenou na tom, čemu jste vystaveni vy.

Kojení jakožto ochrana proti onemocnění přetrvává i po jeho ukončení. Studie ukázaly, že kojení může u dětí snížit riziko vzniku některých druhů rakoviny. Vědci přesně nevědí, jakým způsobem mateřské mléko toto riziko snižuje, ale myslí si, že protilátky v mateřském mléce můžou dát impuls imunitnímu systému dítěte.

Kojení také může pomoci dětem vyhnout se celé řadě nemocí, které udeří v pozdějším životě, jako diabetes typu 1 a typu 2, vysoká hladina cholesterolu a zánětlivé onemocnění střev. Bylo dokázáno, že u předčasně narozených dětí snižuje příjem mateřského mléka v dětství pravděpodobnost výskytu vysokého krevního tlaku v době jejich dospívání.

U dětí, které nebyly kojené, výzkumníci zdokumentovali souvislost mezi nedostatkem kojení a pozdějším vývojem Crohnovy choroby a ulcerózní kolitidy.

Děti, které jsou kojeny umělým mlékem s kravským nebo sójovým základem jsou oproti kojeným dětem náchylnější ke vzniku alergických reakcí.

Vědci se domnívají, že imunitní faktory, jako je sekreční IgA (k dispozici pouze v mateřském mléce), brání vzniku alergické reakce na potraviny tím, že vytváří ochrannou vrstvu u střevního traktu dítěte. Bez této ochrany se ve střevě může rozvíjet zánět a „proděravět“ jeho stěny. To pak umožní nestráveným proteinům překročit stěnu střeva a následně způsobit alergickou reakci a další zdravotní problémy.

Děti, které jsou krmeny převážně umělým mlékem, tuto ochrannou vrstvu nezískají, takže jsou náchylnější k zánětům, alergiím, eventuálně dalším zdravotním problémům.

Vědci také prokázali souvislost mezi kojením a kognitivním vývojem. Ve studii s více než 17.000 jedinci sledovanými od narození do věku 6,5 let, došli vědci pomocí IQ testů a dalších testů inteligence k závěru, že dlouhodobé plné kojení výrazně zlepšuje kognitivní vývoj.

Další studie s téměř 4000 dětmi ukázaly, že kojené děti, měly v 5-ti letech významně vyšší skóre v testu slovní zásoby, než děti, které kojené nebyly. A výsledky byly tím vyšší, čím déle byly kojeny.

Předčasně narozené děti s velmi nízkou porodní hmotností, které dostaly mateřské mléko krátce po narození, uspíšily svůj psychický vývoj v 18 měsících ve srovnání s předčasně narozenými dětmi, které mateřské mléko nedostaly. V pozdější studii vědci zjistili totéž u dětí starých 30 měsíců. U předčasně narozených dětí, které dostávaly mateřské mléko, se také snížila pravděpodobnost, že budou opět hospitalizovány kvůli respiračním infekcím.

Odborníci tvrdí, že emocionální propojení, ke kterému dochází v průběhu kojení, pravděpodobně přispívá k některé ze stávajících výhod, ale nejvyšší roli hrají mastné kyseliny obsažené v mateřském mléce.

Americká Asociace Pediatrů doporučuje kojení jako způsob, jak u dítěte snížit riziko vzniku nadváhy či obezity. Analýza 17 studií publikovaných v časopise American Journal of Epidemiology ukazuje, že kojení snižuje riziko nadváhy nejen v dětství, ale také v době dospívání a v dospělosti. Nejsilnější efekt je u dětí, které byly plně kojené, a opět, čím déle, tím lépe.

Odborníci si myslí, že kojení může mít vliv na pozdější přibývání na váze z několika důvodů:
· Kojené děti jí lépe a právě tolik, kolik potřebují, aby se nasytily, což vede k zdravějším stravovacím návykům.
· Mateřské mléko obsahuje méně inzulinu, než umělé (inzulin stimuluje tvorbu tuku).
· Kojené děti mají ve svém systému více leptinu, což je hormon, o němž jsou vědci přesvědčeni, že hraje roli v regulaci chuti k jídlu.
· Ve srovnání s kojenými dětmi děti krmené umělou výživou přibývají v prvních týdnech života na váze rychleji. Tento rychlý přírůstek hmotnosti je spojen s pozdější obezitou.

Uznávaná německá studie zveřejněná v roce 2009 prokázala, že kojení - jak plné tak částečné - je spojeno s nižším rizikem syndromu náhlého úmrtí novorozenců (SIDS). Výzkumníci došli k závěru, že plné kojení v prvním měsíci věku dítěte snižuje riziko vzniku SIDS na polovinu.

Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) doporučuje kojit tak dlouho, jak je to možné, aby se riziko SIDS snížilo na minimum.

National Institutes of Health přezkoumal více než 9000 studijních abstraktů a dospěl k závěru, že ženy, které nekojí nebo přestanou kojit brzy, mají vyšší riziko vzniku poporodní deprese.

Mnoho žen tvrdí, že se během kojení cítí uvolněně. To proto, že kojení spouští uvolňování hormonu oxytocinu. Četné studie na zvířatech a lidech dokazují, že oxytocin má povzbuzující a relaxační účinky. (Oxytocin uvolňovaný během kojení také podporuje stahování dělohy po porodu, což má za následek menší poporodní krvácení).

Jedna studie zjistila, že ženy, které měly vysoké množství oxytocinu v systému (více než 50% kojících matek a pouze 8 % maminek krmících z láhve), měly nižší krevní tlak poté, co byly požádány, aby mluvily o stresujícím osobním problému.

Mimochodem, pokud jste léčeny pro depresi, můžete stále kojit své dítě. Lékař Vám pomůže určit bezpečné způsoby, jak léčit deprese během kojení.

Četné studie prokázaly, že čím déle ženy kojí, tím více jsou chráněny proti rakovině prsu a vaječníků. Zdá se, že kojení po dobu nejméně jednoho roku, má největší ochranný účinek proti rakovině prsu.

Není úplně jasné, jak kojení pomáhá, ale může to mít co do činění se strukturálními změnami v prsní tkáni způsobené kojením a skutečnost, že kojení potlačuje produkci estrogenu ve vašem těle. Výzkumníci se domnívají, že účinek kojení na prevenci rakoviny vaječníků může mít souvislost právě s potlačením produkce estrogenu.